img


ŠK TJ Dolní Benešov A – SK Slavia Orlová C



22.02.2019

V neděli 20.1. se uskutečnilo již 6. kolo krajského přeboru, kterého se v této sezóně účastní náš C“ tým. Tentokrát jsme se snažili urvat co nejvyšší bodový zisk v Dolním Benešově, který ještě minulou sezónu hrál 2.ligu F“, a i jeho soupiska budila značný respekt. Ze základní sestavy se omluvilo několik hráčů, v čele s naším kapitánem Martinem Sieberem, a tak dostali v tomto zápase příležitost hráči, kteří obvykle tuto soutěž nehrají. Jako posílení určitě můžeme brát návrat studiem věčně indisponovaného Ondřeje Šrámka a nominaci konstantně zlepšujícího se orlovského mladíka Aleše Pekárka, kterou si vysloužil převážně za své výkony v nižších soutěžích. I přes absenci tradičních opor základní sestavy jsme nechtěli papírovému favoritovi prodat kůži lacino a každý z nás se snažil ze sebe vydat to nejlepší, co se v něm momentálně nacházelo. Nutno ještě podotknout, že jako zástupce absentujícího kapitána byl po poradě s týmem zvolen Zdeněk Olšar.

Nakonec jsme tedy vydali na zápas v následujícím složení:

1. Šrámek Ondřej

2. Sikora Matouš 

3. Novák Jiří ml.   

4. Šrámek Tomáš 

5. Horváth Tomáš

6. Olšar Zdeněk

7. Novák Jiří st.

8. Pekárek Aleš

= bílé barvy

Zatímco ostatní měli na šachovnicích zahraných sotva pár tahů, tak u šestého stolu se již uklízely figurky. Čekal jsem nějakou rychlou remízu, ale kdepak. Zdeněk Olšar bílými figurami v londýnském systému doslova deklasoval svého soupeře, kterému nezbývalo nic jiného než ve 13. tahu kapitulovat a pogratulovat našemu zkušenému hráči. (1-0)

Na osmé desce Aleš sehrál bílými kameny královský gambit, od něhož si určitě sliboval komplikovanou pozici, ve které svého soupeře prostě “přepočítá“. Při pohledu na Alešovu pozici přibližně po 10.tahu má domněnka nebyla daleko od pravdy. Aleš obětoval figuru za 2 pěšce a nekompromisně šel po soupeřově králi. Po sérii několika drobných nepřesností však nakonec dospěla partie do vyrovnané koncovky V+3P vs. S+J+2P, což vedlo k spravedlivé dělbě bodů. (1,5 – 0,5)

Jako další skončila partie na čtvrtém stole. Tomáš Šrámek po sobotním výletu na běžkách cítil únavu a nebyl stoprocentně fit. Na šachovnici se to však neprojevovalo. Hrál bílými Panovův útok, ve kterém obětoval pěšce za aktivitu a permanentně zaměstnával soupeřova krále. V jednu chvíli viděl matové sítě v soupeřově tábořišti, a tak se rozhodl obětovat jezdce. Bohužel soupeř matovou síť rozpletl, zkonsolidoval pozici a s figurou víc vyhrál. Srovnáno (1,5 – 1,5)

Hostům se tedy povedlo vyrovnat skóre a začali doufat v otočení výsledku na svou stranu. Razantně proti však byl ve skvělé formě hrající Jiří Novák, který se na sedmé desce utkal s talentem Tomášem Kučerou. I s černými barvami si náš předseda v anglické hře postupně vybudoval převahu, kterou proměnil v zisk pěšce. Pozici s pěšcem víc bez problémů zrealizoval do zdárného konce a vrátil náš tým do průběžného vedení. (2,5 - 1,5)

Ondřej Šrámek na první šachovnici přivítal Pavla Rakúse. I když měl Ondrův soupeř plnit roli papírového favorita, tak na šachovnici se tato skutečnost nijak neprojevovala. Průběh partie nám poeticky přiblíží samotný Ondra:

Ve zdrcujícím zkouškovém období jsem si udělal čas i na šachy. Po znamenité desetiminutové přípravě a 5hodinovemu spánku jsem usedl za černou stranu šachového stolu. Na opačném křesle mě však nečekal mezinárodní mistr Tadeáš Kriebel, na kterého jsem se tak těšil. Pavel Rakús však byl taky soupeř ostřílený již mnoha černobílými bitvami a kvalitami nemá ve zvyku šetřit. Partie začala domečkováním v Rettiho systému, což jsem považoval za absurdní, abych po třech měsících bez šachu partii z větší části prokrčil na šesté a sedmé řadě. Tak jsem zavelel vpřed! A tahem pěšec b5 opustil teorii. Rozhodl jsem se obětovat pěšce za aktivitu. Pavel Rakús jako liška myšlenkami prolezl každý kout pozice. Nemohl se dopočítat žádné výhody. Figury napravo, figury nalevo. Zavládl chaos. Z nastalého chumlu výměn však černá pozice dorovnala materiál a těšila se aktivní hře. S ubývajícím časem přišlo další napětí. Chybičky šly z obou znepřátelených táborů. Jak to jen skončí, pomyslel jsem si. Zničehonic se na šachovnici objevili opační střelci a pěšec navíc se pro změnu přiklonil na stranu černého. Bílá pozice byla v troskách. Bílý král, svázaný na f2 jako gordický uzel, zhluboka vydechoval. Odpočítával poslední chvíle před kapitulací. Mám vyhráno, ozývalo se v mé hlavě a blitzl jsem s dobrými 10 sekundami Sxf2. Šach. Ale co to... No to ne... Bezduše jsem totiž otevřel sloupec f a samé f7 se ocitlo pod palbou. Sám musím forzírovat věčný šach, abych unikl z pasti, kterou jsem na sebe sám připravil. A slovy "Ale byl jsem vyhraný" ukončil jsem partii. (3–2)

Vedeme tedy 3-2 a k vítězství nám stačí vydolovat ze zbylých 3 partií 50 %. Černé barvy vyšly v tomto zápase i na Toma, který hraje v této sezóně ve velké pohodě a řadí se mezi opory družstva. Ve skotské variantě hry 4 jezdců soupeř nabídl Tomovi asi po desátém tahu remis. Kdo však Tomáše zná líp, tak ví, že je to neskutečný bojovník, a že remízy v rané fázi partie pro něj nepřicházejí v úvahu. Klidný ráz partie tiše proplul od zahájení až do koncovky, kde každému zbylo po věži a nějakých těch pěšcích. Vzniklá věžovka však za Toma byla nejspíš horší, protože v pozici černého se nacházely pěšcové ostrůvky, kdežto pěšce bílého byly spojené. Podle Toma pozice určitě udržet šla, jenže udělal chybu, po které ztratil 2 pěšce a partii musel vzdát. Určitě je však třeba ocenit bojovnost tohoto mladého hráče, kterou by mohl jít hodně lidem příkladem. (3-3)

Já byl na druhé desce s bílými barvami připraven odčinit můj “blackout“ z minulého kola, kdy se mi povedlo prohrát partii s čistými dvěma pěšci víc. Sehrál jsem s bílými ve Francii nějakého divného protlačeného Tarrasche, ve kterém mi soupeř ustoupil s jezdcem zpět na g8. Snažil jsem se zarazit myšlenky na potrestání soupeře za tento extravagantní tah a smysluplně vyvíjel své figury. V určité fázi partie jsem začal soupeře přehrávat a figurky černého začaly couvat na sedmou či osmou řadu. Některé figurky neměly kam couvat, protože se ani vyvinout nestihly. Tohle budování převahy jsem mohl dovršit 3tahovým taktickým úderem, kterým bych ukončil partii. Bohužel jsem tento obrat neviděl a po sérii slabších tahů jsem se dostal do trochu horší pozice, která byla umocněná časovou tísní, do které jsem se dostal. Po 40.tahu jsem znechuceně nabídl remis s vědomím, že jsem opět vypustil výhodu. Soupeř stejně znechuceným pohledem nabídku odmítl a o 3 tahy později udělal hrubku, po kterém musí vynuceně odevzdat dámu za věž a partii vzdává. (4-3)

Jirka na třetí desce hrál s černými proti Pavlu Bymovi uzavřenou Italskou hru. Časově tato partie trvala nejdéle, ale spíš z důvodu, že byl stav 4-3 a domácí hráč potřeboval za každou cenu vyhrát. Jirka soupeře do ničeho nepustil a převedl hru do dámské koncovky. Ta nakonec vyústila v remízu, která nakonec rozhodla zápas. (3,5 – 4,5)

Vítězstvím 4,5 – 3,5 jsme si v tabulce krajského přeboru upevnili 2. příčku a na vedoucí pozici ztrácíme pouze skóre. Na závěr bych chtěl podotknul, že všechny 3 zápasy, do kterých zatím předseda nastoupil, tak družstvo vyhrálo.

Vítězná taktika Zdeňka Olšara – 1.Sxh7+, 1…Kxh7, 2.Dh5+, 2…Kg8, 3.Je4!! s dalším Jg5+- a černý výrazné ztrátě materiálu nezabrání

(3…g6 vede po 4.Jxc5, 4…gxh5, 5.Jxd7 do jasně prohrané koncovky).

Za Sk Slavii Orlovou,

Matouš Sikora



FOTOGALERIE