Už není moc velkým tajemstvím, že fakt, že budu kapitán našeho céčka v KP, jsem se dozvěděl vlastně náhodou dva týdny před prvním zápasem, na který jsme jeli do Ostravy. I přes to jsem se rozhodl tuto skutečnost přijmout a utkat se sezóně tváří v tvář se silnou soupiskou. Na první desce mě vždy podržel Pavel, který zaručil, že jsme na předních šachovnicích uhráli aspoň ½. Právě od něj jsem se dozvěděl, že mám být kapitán v KP a zástupce kapitána v druhé lize. V zápasech nás remízováním na první šachovnici, kde se většinou utkával s nejsilnějším článkem soupeřova týmu, často podržel a určitě i díky němu jsme většinu výher uhráli právě se skórem 4,5:3,5. Pavel se letos mimo jiné stal nejaktivnějším hráčem SK Slavie Orlové, když uhrál obdivuhodných 23 zápasů (10 v KP, 8 v 2L a 5 v 1L).
Na druhé desce jsem měl člověka, který bude student na cestách celý život. A to ne proto, že by propadal nebo tak něco, ale proto, že si to prostě umí zařídit. Nejedná se o nikoho jiného než o Matyho známého taky jako Sikáč. Myslím si, že až budou jeho vrstevníci v důchodu, tak Matouš bude stále jezdit na studentské jízdné a v KFC využívat slevu 2 twisterů za 129 Kč. Maty, ačkoli se v polovině sezóny vydal za dalším životním dobrodružstvím do Slovinska (ano, ano a potřetí ano… jednalo se o další a myslím, že celkem třetí Erasmus), tak náš tým několikrát podržel. Nejradši vzpomínám na zápas s Šenovem, kde ve vskutku nádherné partií porazil Podlesného. V ten čas jsem já dohrával divokou dámskou koncovku, o které jsem si byl celkem jist, že i přes nepřehlednou pozici uhraju na remízu. Proč to zmiňuji? Protože tehdy mě mnohem víc zajímala Matyho partie, takže jsem u jeho šachovnice strávil víc času než u té mojí.
Na soupiskovém čísle 3 nám sestavu zdobil aktivní a velmi úspěšný Tomek Horvi, který má v nejbližších sezónách ambice na elo 2200. Dohromady Tom uhrál za sezóna neskutečných 16 zápasů, z nichž 10 bylo právě v KP, za což jsem mu nesmírně vděčný. Vynechal pouze 7. kolo, které jsme hráli na půdě Šenovu, kde Tomáše zaskočil již výše zmíněný Maty. Tomáš své kvality dokázal v důležitých momentech jako například ve třetím kole proti Porubě, kde dohrával jako poslední těžkou věžovku za stavu 3,5:3,5, kterou nakonec po asi 5 hodinách vyhrál. Mimo jiné se Tomáš během konečné fáze sezóny rozhodl, že má šachu málo. Mezi 9. a 10. kolem si totiž zahrál první ročník MČR amatérů, kde s 6,5 body (bez jediné porážky) skončil na krásném 13. místě.
Na čtvrté příčce byl překvapivě napsaný Ondra Šrámek, který mimo času stráveného u magisterského studia také začal zpívat v kapele. Ondrovi se většina sezóna v KP moc nevydařila, neboť s absencí tréninků a neustálém přemýšlení o nějakých fyzikálně-matematických vzorcích to prostě nebylo ano. Můžu ale s jistotou říct, že uhrál klíčovou roli, když v 5. kole dokázal odrémizovat FM Kubu Rabatina. Tehdy jsme společně s Matym a Peťanem odjeli ze zápasu dřív, abychom pokořili Lysou Horu. Už při odjezdu jsme tipovali výsledek zápasu na remízu, protože dohrával pouze Šebík, který měl pozici značně lepší, a Ondra, který měl pozici značně horší. Stav byl tehdy 3:3 a když jsem se na vrcholu královny Beskyd dozvěděl, co se stalo, zmocnila se mě euforie. Honzík vyhrál a Ondra dokázal Frýdecko-Místeckého fidemistra odremízovat krásnou patovou kombinací.
V pozici na obrázku je černý (Ondra) na tahu a zahrál Vxg4. Kuba se po chvíli pousmál a přijal svůj remízový osud.
Na páté desce naší soupisky byl šachový veterán a dlouholetý kapitán soutěží družstev, Tomáš Šrámek. Tomáš aktivně odehrál všech 11 zápasů, přičemž ani jednou neprohrál (10 remíz, 1 výhra). Mimo herní aktivity se také nejčastěji týmově podílel jako řidič a jako takový můj kapitánský zástupce. Na všech zápasech jsem se na něj vždy mohl spolehnout, že tým podrží a mi dá vědět, kdybych něco přehlédl na ostatních šachovnicích. Na většině zápasů nemohl Tomáše doprovázet nikdo jiný než jeho talisman, plastový kývající se tučňák.
Na šesté desce hrál náš pražák (a ne, Kilián to nebyl), Jirka Koptič. Zde musím zmínit, že si velmi vážím toho, že dojel na celkem 8 zápasů, přičemž se po téměř každém zápase musel potýkat s otázkou jak a v kdy se dostat zpátky do Prahy za rodinou a za prací. Většinu zápasů uhrál poměrně solidně, ale závěr se mu moc nepovedl. To avšak nevadí, protože příští sezóna je taky sezóna a pokud si správně pamatuji, bude to právě on, kdo mě v KP zastoupí v roli kapitána.
Číslo sedm zastupoval mladý magistr Jirka Cony Novák, který ač si udělal čas na přesně tolik zápasů, abychom nedostali pokutu, dokázal uhrát remízu a výhru. A i to se počítá a vážím si jeho příspěvku a přeji mu hodně štěstí u přijímaček na doktorské studium.
Devítka Peťan Nytra letos podával v KP a 2L neskutečné výkony a jen o kousek mu utekla hranice 2000. Pevně věřím, že v příští sezóně dostane více prostoru proti silnějším soupeřům v druhé lize, aby zmíněnou příčku fide ela 2000 konečně pokořil. V pár zápasech se mu podařilo tým podpořit a namotivovat rychlou výhrou, díky které jsme začínali se skórem 1:0. Například v 9. kole, kde jsme hráli jeden z nejdůležitějších zápasů v Dolním Benešově, vyhrál bleskurychle, když přehrál Jardu Meleckého.
Melecký černými zahrál Sxh4 a po Jxh4, Dxh4 a Sg5 se vzdal, neboť po úskoku dámy na h5 nebo g4 přijde Sxd5 a hrozí Jf6 vidlička.
Na 9. nasazovacím místě jsem byl já a musím říct, že mé myšlenky na povedenou individuální sezónu skončily po 9. kole. V zápase Dolní Benešov – SK Slavia Orlová jsem totiž dohrával zcela vyhranou koncovku, ale při finálním úderu jsem zaváhal a byl zbrklý. Ta prohra mě zlomila a byl jsem rozhodnutý dohrát sezónu a s šachem definitivně skoncovat. No nějak jsem to překousl a teď jsem zpátky, i když mě ta partie pořád v noci budí.
Takto vypadala má pozice těsně před tím, než jsem ji totálně zkonil. Už dávno jsem věděl, že budu muset čas zahrát c5, abych zabránil jakékoli protihře, ale když jsem zahlédl poslední tah bílého Kd1, tak jsem zbrkle zahrál Kxc2 a po b4 mě zavalilo horko. Zvýšil se mi srdeční tep a chtěl jsem vrátit čas a před Kxc2 si dát facku, abych se ještě jednou zamyslel. Ještě pár tahů jsem zahrál a po chvíli se vzdal s pocitem, že jsem týmu prohrál celý zápas. Naštěstí nás ten den OPĚT zachránil Tomáš H., který dohrával jako poslední a zvítězil.
Za mnou obvykle hrával Adam Fialka, který nás vzadu společně s Honzou Šebíkem dokázal podržet, když hrál své stabilní šachy, které jen tak někdo neprolomí. Jak totiž mnozí vědí, Adam je silný strategický hráč, který si bere za vzor svého dlouholetého trenéra a kolegu, Rosťu Kuboše, který hraje a kapitánuje naši první ligu. Celkem uhrál 5½ bodů z 8 partií, což z něj dělá hráče s úspěšností 69 %!
Hned za ním nejčastěji následoval náš nejbodovější hráč letošní sezóny v krajském přeboru. Není to nikdo jiný, než Honza Šebe(a)sta! Celkem z 9 zápasů uhrál 7½ bodů, přičemž ani jednou neprohrál. Remízu s ním dokázali uhrát pouze Klapuch Dominik (Slezan Opava A), Snopek Jiří (ŠK Ostrav-Jih A) a Socha Jaromír (ŠK ASK Tatra Kopřivnice A). I když většinou hrál na 8. šachovnici (pouze dvakrát na 7.), a i když jeho partie občas byly jako na horské dráze, tak si velmi vážím, jak velkou částí dokázal do týmu přispět. Vzhledem k tomu, že jsme většinu výher uhráli se skórem 4,5, tak se dá říct, že Honzík se svými 7½ uhrál skoro dvě výhry pro tým sám. Díky Honzo!
Ve dvou zápasech nás doplnili i hráči z okresního přeboru, konkrétně Aleš Wanot, Roman Mrázek a Petr Šebesta. I těmto jednotlivcům bych chtěl srdečně poděkovat, když podrželi tým při nedostatku hráčů. Nutno podotknout, že ani jeden z nich neprohrál, všichni zvládl uhrát rovný remízový výsledek.
Jako největší smůlu považuji poslední kolo, které jsme hráli na půdě ŠK ASK Kopřivnice. Hráli jsme nejen o první místo, ale o nádherné skóre 11 výher z 11 zápasů. Bohužel jsme ale prohráli tím nejtěsnějším výsledkem 3,5:4,5. Hned po dohrání poslední partie (kterou tahal Honza Šebesta za stavu 3:4) jsem si řekl, že na nás použili naši vlastní medicínu. Remíza by nám stačila k tomu, abychom uhráli aspoň remízu a skončili celkově první s náskokem 3 bodů. Tehdy jsem prohrál já a Jirka Kopta, ale ačkoli měl Jirka mnohem nadějnější pozici, beru na sebe beru já jakožto kapitán. Udělal jsem jeden velký kix tehdy v Dolním Benešově a bohužel se to v méně drastické podobě opakovalo i v Kopřivnici.
Tak či tak, ještě jednou díky moc všem, kteří se k tomuto úspěchu zapojili! Bylo to jízda a příští rok v druhé lize neočekávám nijak menší herní nasazení, než to, které jsme ukazovali soupeřům v KP!
Za SK Slavii Orlovou a družstvo „C“,
Pekárek Aleš.
Na Stuchlíkovci 340, Orlová-Lutyně 735 14
+420 608 830 041
jiri.novak@sachyorlova.cz