img


Naše céčko zahájilo sezónu KP remízou...



10.10.2022

V neděli 9. října jsme hráli první zápas Krajského přeboru na domácí půdě proti ŠK Šenov. Kvůli křížení tohoto hracího dne s první ligou jsme byli ochuzeni o Martina Siebera a z osobních důvodů nenastoupili přední hráči jako Tomáš Horváth, Ondra Šrámek, Petr Nytra nebo třeba čerstvý snoubenec, Jiří Novák ml. Nakonec jsme tedy v 9:00 zahájili utkání v následující sestavě:

  1. Pavel Zabystrzan
  2. Roman Mrázek
  3. Tomáš Šrámek
  4. Aleš Pekárek
  5. Jiří Kopta
  6. Jan Šebesta
  7. Petr Šebesta
  8. Vojtěch Jurok

Jako první dohrála naše nová a mladá krajskopřeborová posila, Roman Mrázek, který se černými shodl na remíze s Markem Kozelským. Celou partii jsem nijak zvlášť nezkoumal, avšak ve finální pozici, kdy bílý nabídl remízu, jsem pokynul mladému Romanovi nabídku přijmout, jelikož se mi jeho postavení zdálo přinejmenším stísněné. Jakožto jeho debut v krajském přeboru a hned na druhé desce si myslím, že slušný vstup do sezóny. ½ - ½

Tuším, že po asi zhruba hodině a půl následovala trojici rychle po sobě jdoucích remíz na šesté, sedmé a první šachovnici. Remízy Šebestů (Honzy na šesté a Petra na sedmé) nebyly nijak zvláštní, avšak prvošachovnicová pozice, kdy se oba hráči shodli na remíze, si možná zasloužila více pozornosti domácího hráče. 2 – 2

Poté ale přišly dvě velmi nemilé zprávy… Na třetí šachovnici Tomáš Šrámek podlehl Jirkovi Čujdíkovi, který předvedl, že zkušeně dokáže využít jako časové, tak i poziční výhody. S touhle prohrou jsem bohužel jako kapitán musel počítat už několik desítek minut před tím, protože hrál hned vedle mě, takže jsem měl dosavadní průběh partie na dohled. Co ale byla největší škoda, byla nepozornost Vojty Juroka na poslední šachovnici. Od 18. tahu tahal výrazně lepší pozici, která si přála pár jemných tahů. Poziční výhodu udržel do 24. tahu, po kterém se stal obětí hezké kombinace hostujícího kapitána, Jarmila Kotláře. 2 – 4

Pro mě a Jirku Koptu vznikla velmi nepříjemná chvíle, ve které jsme museli přestat pomýšlet na vítězství v zápase a začít se maximálně soustředit na to, abychom zachránili aspoň bod. Jirka byl bílými velmi agresivní a drtivou většinu hry vytvářel dalekonosné hrozby na královském křídle. Černými se Antonín Siwek bránil bravurně, avšak s velkou časovou ztrátou. I po přidání 30 minut se potýkal s časovkou a nakonec v horší pozici prohrál na čas. 3 – 4

Jako na potvoru přesně v moment, když Jirka podal soupeři ruku s vyslovením lakonické fráze „čas!“, jsem se dostal do následující pozice:

V ten moment mi hrál v hlavě úryvek ze songu Asgard, která zněla „tohle bude bolet, už to vím!“. Zhruba po hodině už byli všichni mí spoluhráči v pohodlí svých domovů a já jsem bojoval dál v obklopení celého šenovského manšaftu, který celou dobu naši pozici spaloval pohledem. To nemyslím zle, být na jejich místě, taky bych se zajímal o klíčovou pozici, kterou hraje můj kolega bílými s jezdcem proti černopolém střelci, přičemž všichni bílí pěšci jsou zablokovaní na černých polích. Tak či tak, po zhruba 5 hodinách jsem s potem na čele přijal soupeřovu ruku nad šachovnicí. Měl jsem trochu štěstí, ale říkal jsem si, že mám lepší čas a ten střelec není černopolý jen tak pro nic za nic. Prostě jsem to musel zkusit a náhodou to vyšlo. 4 – 4



FOTOGALERIE